<< zpět

Zaměstnanci železáren šli místo šichty sadit stromy do lesa

Obnově lesů pomáhají v letošním roce Třinecké železárny a jejich zaměstnanci. Nedaleko vrcholu Ostrý na Třinecku v rozsáhlé rezervaci Čerňavina pomohli se zalesněním jedlemi, původním druhem stromu, který se zde v Beskydech vyskytoval.

Třinecké železárny věnovaly na výsadbu 3000 nových stromů část výtěžku z každé prodané vstupenky letošního Hutnického dne. „Je to náš příspěvek ke zlepšení přírody, a to ve stejné výši, jaká je státu odvedená daň z přidané hodnoty,“ podotýká generální ředitel hutě Jan Czudek. Věnovanou sumu použije ČSOP Salamandr, jedna z organizací Českého svazu ochránců přírody, nejen na zakoupení stromů, ale i na následnou péči o ně.

„Životnímu prostředí je v huti věnováno hodně pozornosti. Kromě investic do nových technologií odprášení pečujeme o zeleň a každoročně financujeme novou výsadbu. Letos tedy kromě jiného i do lesů na Ostrém, kam za turistikou míří řada našich zaměstnanců,“ doplnil generální ředitel. I on sám minimálně jednou ročně výšlap na horu Ostrý absolvuje.

Zahájení výsadby se ujali zaměstnanci hutě během Dobrovolnického dne, který firma každoročně organizuje. Namísto svých běžných pracovních povinností v pátek 26. října vyrazili do lesa a zasadili první stovky nových dřevin. Převážně jedlí, které byly vypěstovány v místních podmínkách v lesních školkách na Košařiskách přímo na úbočí hory.

„Výsadba původních druhů stromů a obnova pestrosti lesa je jedním z našich dlouhodobých cílů. V okolí vrcholu Ostrý a na jeho úbočí roste cenný les, který chrání rozsáhlá rezervace Čerňavina. Právě tady vysadíme jedle a další chybějící druhy stromů s cenným beskydským genetickým původem,“ vysvětlil předseda spolku ČSOP Salamandr Vojtěch Bajer.

Les v lokalitě Čerňavina na Ostrém se v mnohém podobá původním lesům. Jak uvádí Tomáš Myslikovjan ze Správy CHKO Beskydy, na vymizení starých jedlí na Ostrém se v minulosti podepsaly emise z třineckých komínů.

Od 80. let minulého století, kdy hynutí lesů gradovalo, se mnoho změnilo. Těžký průmysl se modernizoval, škodlivých emisí ubylo, byť je stále na čem pracovat,“ míní Tomáš Myslikovjan. Zbývající jedle podle jeho slov regenerovaly, navíc se vysazují nové a razantně přibývá přírodě bližších listnatých a smíšených lesů na úkor stanovištně nepůvodního smrku.

„Je symbolické a velmi správné, že Třinecké železárny nyní přispívají finančně i osobní účastí svých zaměstnanců k návratu jedle do beskydských lesů. Přidají se tak k lesníkům a ochráncům přírody, kteří dlouhodobě usilují o obnovu složení i druhové pestrosti původních jedlo-bukových lesů,“ uzavírá Tomáš Myslikovjan.

Dobrovolnického dne se v pátek zúčastnilo více než 30 zaměstnanců železáren, kteří spolu s dobrovolníky spolku ČSOP Salamandr začali s výsadbou.

 

Z historie:

Bohatství místních lesů bylo vždy neodmyslitelně spojeno s historií hutě, která sahá do roku 1839, kdy byla poprvé zapálena dřevouhelná vysoká pec. V lesích Těšínské komory byly v 19. století obrovské zásoby potencionálního paliva, zároveň zásoby železné rudy i vápence. Řeka Olza pak měla vyhovující průtok pro pohon vodních kol a splavnost pro dopravu dřeva až z údolí Lomné. To byly hlavní důvody, proč tehdejší Těšínská komora budovala železárny v tehdejší obci Třinec.

Vysoká pec byla zásobována dřevěným uhlím z 20 milířů o průměru 30 až 40 metrů a čtyřmetrové výšky. Týdně vysoká pec spotřebovala 440 centů dřevěného uhlí. Dřevěné uhlí zůstávalo v Třinci hlavním palivem až do roku 1873, i když vlastnosti koksu už byly dávno známy a využíval se v některých jiných okolních hutních závodech už deset let před zprovozněním třinecké hutě.

Kamenného uhlí a koksu se začalo využívat v Třineckých železárnách až v 60. letech 19. století. V roce 1862 koupila Těšínská komora důl Gabriel v Karviné, což jí umožnilo postupný přechod na modernější technologii vysokopecního procesu s výhradním použitím koksu. Splavování dřeva po Olši a jejích přítocích probíhala v plném rozsahu do roku 1875 a postupně zcela zanikla.

Bc. Petra Macková Jurásková
tisková mluvčí firem ve skupině
Třinecké železárny – Moravia Steel
tel.: +420 558 535 841
mobil: +420 602 265 738
e-mail: Petra.Mackova@trz.cz