Tiskové zprávy

Ztvárnit tatínka, maminku či jiného člena rodiny na jeho pracovišti v areálu Třineckých železáren je úkolem dětí ve výtvarné soutěži nazvané „Tata robi ve werku 2021“. Vyhlašuje ji třinecká huť spolu se Základní uměleckou školou Třinec.

Před výzvami spojenými se snížením uhlíkové stopy při výrobě železa a oceli stojí v roce 2021 Třinecké železárny. Promítne se to do dalšího rozvoje firmy i do investičních plánů. Třinecká huť letos plánuje proinvestovat 1,6 miliardy korun. V roce 2020 investice dosáhly výše 1,4 miliardy korun.

Čtyři roky bude trvat modernizace Velkého Mannesmannu, klíčové výrobní tratě provozu Třineckých železáren v Ostravě, kde firma vyrábí trubky. Válcovna trub ji zahájí letos v září. Cílem investice za bezmála 25 milionů korun je především zvýšení kvality bezešvých trubek.

Čtyři a dvě betonové lavičky, každá o váze téměř tří tun, vyrobené z unikátního materiálu dnes s pomocí těžké techniky, dosedly na chodník u třinecké WERK ARENY a před budovu C v areálu VŠB-TUO. Jde o ukázku využití unikátního materiálu, těžkého betonového kompozitu.

Dodatek kolektivní smlouvy týkající se růstu mezd podepsalo v úterý 15. prosince vedení Třineckých železáren s představiteli základních organizací Odborového svazu KOVO Třineckých železáren. Obě strany se dohodly na růstu mezd v příštím roce od 1. ledna 2021.

Bezmála 50 000 tun oceli dodají Třinecké železárny každý rok cíleně do segmentu větrné energetiky. Jde o množství oceli potřebné pro výrobu 3 000 větrných elektráren. Díky jejich provozu dojde k úspoře emisí oxidu uhličitého o přibližně 12 milionů tun za rok.

Zvýšit bezpečnost práce, ušetřit provozu finance, zefektivnit pracovní proces, či zjednodušit si práci. I takové jsou motivy zaměstnanců, kteří se do zlepšovatelského hnutí hutě hlásí se svými návrhy. Loni se jich v Třineckých železárnách zavedlo 490.

Unikátní složení takzvaného těžkého betonu na bázi vedlejších produktů z hutního podniku vyvinuli v rámci aplikovaného výzkumu v Třineckých železárnách ve spolupráci s Hornicko-geologickou fakultou Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB TU) a Jiřím Šafratou.

Zásadní modernizací prošel plynojem pro jímání a využití plynu z kyslíkové konvertorové ocelárny Třineckých železáren. Revize na jaře ukázala, že celková rekonstrukce zvonu plynojemu je nezbytná.

U zpracování surovin se v huti méně práší. Třinecké železárny dokončily jednu ze dvou investicí do dalšího snížení emisí tuhých znečišťujících látek do ovzduší. Od konce října je v provozu zařízení pro dopravu a zpětné zakládání vsázky pro výrobu ocelárenského aglomerátu.